Stránky

pátek 3. května 2013

Pád od Lauren Kate - RECENZE


Pád 
Lauren Kate
Série: Andělé
Žánr: Sci-fi a fantasy - Romány
Rok vydání: 2011
Počet stran: 320
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Jana Jašová
Rok vydání originálu: 2009
Autor obálky: Fernanda Brussi Gonçalves
Česká anotace:
Některým andělům je souzen Pád...
Na Danielu Grigorim je něco bolestně povědomého. Ten záhadný, odtažitý chlapec upoutal pozornost Luce Priceové, už když ho viděla poprvé – v první den jejího pobytu v internátní škole pro problémové mladistvé. Ve škole, kde jsou zakázané mobilní telefony, všichni ostatní studenti jsou divní a každý krok sledují bezpečnostní kamery, znamená Daniel pro Luce jediný světlý bod. A přestože on s ní očividně nechce mít nic společného – a dává to jasně najevo –, něco ji k němu přitahuje jako můru plamen svíčky. Luce musí zjistit, co se Daniel tak zoufale snaží utajit... i kdyby ji to mělo zabít.


Slovo úvodem

Na knihu jsem přišla zcela náhodně - když jsem v knihovně mezi policemi v oddílu sci-fi a fantasy hledala vhodnou četbu. Samozřejmě mě zaujala její obálka, proto Vám chci připomenout: !NIKDY SI NEVYBÍREJTE KNIHU PODLE OBALU! Proč? Protože se může stát, že nebude zrovna stokrát zajímavá. Právě jako Pád.


Postavy

Lucinda Price je obyčejná teenegerka a přece má neobyčejnou schopnost, už od malička vidí stíny. Tmavé duchy nesvědčí o ničem dobrém a jednou dokonce vyvolali požár, jenž způsobil smrt jejího kluka. Stala se svědkem jeho úmrtí a z prestižního internátu byla umístěna do polepšovny Meče&Kříže, protože se domnívalo, že požár způsobila ona. Vše se v životě rozmazlené Luce převrátilo vzhůru nohama, v polepšovně ztratila veškeré spojení s vnějším světem, dokonce svůj telefon i automobil. Na oplátku tam poznala dva nádherné kluky: Daniela Grigoriho, který od začátku neprojevoval o Luce sebemenší zájem, ba naopak na ni při seznámení ukázal vztyčený prostředníček. Přesto k němu Luce cítila přitažlivost a nemohla si pomoct, ale popravdě je Daniel představitelem typického mučedníka, podobný Edwardovi Cullenovi a Stefanovi Salvatorovi, i on se snaží ochránit svoji lásku před nepěkným osudem, který ji s nim čeká. Navíc se s nimi shoduje ještě v jednom, není totiž pouze člověk...
Pravým opakem Daniela je příjemný Cam, už od začátku se k Luce chová mile a přivětivě, snaží se jakkoli připoutat její pozornost a vypadá prostě jako zamilovaný, až na konci příběhu se šipky otočí a poznáte, kdo v knize je záporák!
Pak tu jsou Lucindiny kamarádky: ztřeštěná Arriane a dobrosrdečná Penn.
Asi nikdy a nikde jsem se nesetkala s otravnější a nudnější hlavní hrdinkou než je Luce, kvůli jejím nepřetržitým myšlenkám na Daniela jsem při čtení usínala. DĚS!


Průběh děje

Ze začátku autorka popisovala každodenní rutinu obyčejné holky, obohacenou pestrostmi kolem lásky. Takový život má každá druhá! A tak jsem první kapitoly chtěla s největší radostí vynechat, ale jak stránky přibývaly, tak jsem se začínala nudit o něco méně. Docela otřepané je podle mě téma milostný trojúhelník. Tady se pochopitelně vyskytuje také,       i když trochu nefunkční. Luce touží po Danielovi,        o Luce má zájem Cam. A Daniel? Ten nechce nikoho, úplně si vystačí sám se sebou, i když Lucindě se zdá, že má něco s namyšlenou blondýnkou Gabe, všechny její domněnky jsou ale přehnané, mezi Game a Danielem není nic víc než přátelství. 
Luce se zdálo, že už Daniela někde viděla, tento odhad byl správný. Potkávala ho v každém ze svých životů a na Zem se vracela jednou za sedmnáct let, vždy po prvním polibku s Danielem, zemřela. Podmínkou pro tento "kolotoč" je křtění, v tomto životě jim ještě neprošla.  Nějakým zázrakem Luce první polibek přežila, takže pro ni život vypadá zatím nadějně.
Navíc byl příběh snadno předvídatelný, osobně já jsem chápala hned, že ať je Cam, jak chce okouzlující, stejně bude Luce s tajemným Danielem.


Pocity a dojmy

K této knize mam neutrální vztah, a to už od prvních stránek. Můžu s jistotou říct, že mě neoslovila. Laruen Kate chybí schopnost poutavě psát, flegmatická nálada hlavní hrdinky si na mně přes stránky našla cestu. Momenty, které by MUSELY podle všech pravidel být napínavé, takové v žádném případě nebyly. Příběh není propracovaný a promyšlený tak, jak by mohl být a to mi mrzí, autorka svým způsobem psaní ve třetí osobě zničila docela originální  nápad celé knihy... Lítost - to je jediný pocit, který jsem měla po dočtení knihy. Bylo mi líto hlavně Penn, její smrti i jejího života mezi tolika nenormálními lidmi. Chápu, že v knize musí být zaporáky, ale proč je jich tam tak velké množství? 


Hodnocení

Musím uznat, že je obálka knihy bezpochybně nádherná a tímto seznam věcí, které se mi na knize líbily, končí. Podle toho, co ve mně zanechala obálka a co kniha, se k sobě vůbec nehodí. Nejraději bych tak pěknou obálku z knihy sundala a nechala tam jen bílé desky, ty by vystihly děj lépe. Možná, že vydavatelé knihy sázely úspěšnost právě na obálku? Byli by blázni, kdyby sázeli na samotný příběh. Ten totiž není nejpovedenější. 
Obálce dávám: 

z 5



Kniha dostává:


z 5



3 komentáře:

  1. Koukám se, že se za poslední dobu hrozně měníš, i tahle recenze ujde, ale jak koukám na ty aktuálnější, tak jsi ve psaní recenzí lepší a lepší, máš už svůj styl psaní. Recenze jsou moc povedené, ale je pořád, kam se zlepšovat. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Oh, máš skvělý blog!!! :3 Také jsem vždycky chtěla nějaký takový, ale... no... blogovat moc neumím, to si raději založím stránku na fb ;) Ale blogery obdivuju. A tebe ještě víc :* A co se týče Pádu - Také jsem vybírala náhodně a obálka se mi moc líbila (nejen u tohohle dílu). No, děj je slabší, ale jako odpočinková četba to jde. A navíc to má mé oblíbené téma :3 Další díly jsem si přečetla ráda, ale ten konec... No... Byla bych raději, kdyby byli oba stále andělé. Anebo kdyby byli lidé, ale znali se, pamatovali si, co spolu prožili... Taky mi bylo Penn líto, byla fajn.
    Nu, ale to je jen můj názor, který NIKOHO nezajímáááá! :D Měj se fajn a bloguj pořád tak dobře!

    OdpovědětVymazat
  3. Mě zajímá Tvůj názor :) ještě kdyby ne, když je plný chvály pro mě a můj blog. Děkuji moc, blog pro mě znamená hodně a jsem ráda, že se někomu líbí a že ho někdo čte. Konečně jsem se dostala do stádia, kdy vedu blog pro sebe i pro ostatní. Měj na paměti, že žádný učený z nebe nespadl. Myslíš si, že jsem od začátku psala tak jako teď? Ani náhodou! Jde o pilný trénink.
    Radím Ti zůstat na svém blogu, stránka na fb taky jde, ale blogger je daleko lepší. Máš potenciál, pokud budeš "zalévat" zkušenostmi to zrníčko, které určitě máš, tak z něj vyroste krutopřísná rostlina talentu a jestli budeš v blogování pokračovat, tak Ti určitě za nějakou dobu někdo napíše podobný komentář plný chvály. Zůstaň, kde jsi (na bloggeru) a snaž se! S psaním rozhodně nepřestávej : ) Zeptej se na cokoliv, otázky posílej sem: wisdomofbooks@seznam.cz
    Ještě jednou děkuji : ) Moc jsi mě potěšila.

    OdpovědětVymazat