Stránky

pondělí 19. srpna 2013

Mluva jako šmirgl papír


Již šestý příspěvek do druhého ročníku Letního dumání, které pro nás pořádá Syki.

Ty jména témat mi vážně překvapily, ještě nikdy jsem neslyšela třeba Mluva jako šmirgl papír nebo tam je také Knižní terorismus, vážně originální a zajímavý.
Nemůžu říct, že mi to nějak zvlášť vadí, když v knize narazím na sprosté slovíčko, daleko horší je, když je v knize popisovaná vážně nervy drásající situace a teď, jak na to reaguje nějaká postava: "Ty jsi, ale opičák." nebo "Jseš rachejtle.", "Do prkýnka." atd., to ať si pořádně zanadávají ne, jestli je to nutné. Kniha popisuje život většinou v přítomnosti a řekněte mi, kde teď narazíte na puberťáka, který neřekl ani to "Ty vole." To u nás ve třídě jako ve spoustě jiných jsou ty nadávky často spojené s pohlavními orgány, demencí apod. To je teď běžné, na tom se snad shodneme. 
Můžu srovnávat sprostá slova hned tří jazyků. Nejzajímavější je podle mě ruština, tam je větší výběr a nezní to tak směšně jako třeba občas v češtině. To když narazím na nějakou
erotickou povídku, tak se směju tak, jako bych narazila na vtip. Nevím, jestli jsem jediná, ale tak to je. Nebojím se to přiznat, ale občas se nadávky (hlavně používání pohlavních orgánů) do knihy nehodí. To kdybych vyhrabala knihu, kde je každé druhé slovo sprosté, tak bych ji hned zahodila. To do knihy nepatří. Třeba takový Charles Bukowski, žádnou knihu jsem od něj nečetla, ale když mi kamarádka zarecitovala kousek z jeho knihy a teď tam v každé větě vulgární slovo, tak to mi vadí. Nejsem zase ten typ, kterému vadí sprostá slova, ale když autor přehání, tak to taky není pěkné. 
Také občas zanadávám, a to i u knihy. Třeba, když mi vadí, jak se zachoval/a hlavní hrdina/ka, tak to si tu knihu odložím a kleji, jaký je to "Debil,..." nebo, že se po... no dobře zbláznil. 
Vůbec mi nevadí spíše hovorové vyprávění knih. To jsem nedávno dočetla Nádherné bytosti, a Ethan tam mluví tak jako dnešní dospívající generace. Ne černých vlasů ale černejch vlasů apod. Na to jsem si zvykla celkem rychle, ale nejdřív mi to trošku vadilo. Čekala jsem, že v knize musí být vše spisovně, ale teď bych klidně napsala to bejt. 
Ta nespisovná slova a vulgární výrazy Vás do děje zatáhnou daleko líp než slušné vyprávění příběhu. To je potom až příliš monotónní, ty sprosťárny děj okoření a když náhodou nějaká postava až příliš nadává, tak máme možnost poznat její pravé já. 
Se sprostými, drsnými a vulgárními výrazy, spíše hovorové vyprávění knih problém nemám. V životě to tak chodí, teď se nadává na každým kroku. Dokonce i můj tříletý bratránek mluví sprostě (což nesmí), tak proč by nemohli hrdinové příběhů?
Máte výtky ke sprosťárnám nebo to berete jako normál? Odpovídejte do komentářů :-)
Nancy

sobota 17. srpna 2013

Čtení v cizím jazyce

Již pátý článek Letního Dumání. Témata 2-4 mi moc nevyhovují, takže jsem nepsala žádné články. Letní dumání pořádá knihám věrná Syki.


Čtení v cizím jazyce

Další zajímavé téma a v mém případě dosti zvláštní, protože, jak můžete zjistit v prvním příspěvku a na stránce Blog a Nancy , tak nejsem Češka (nebudu to zde dále rozkecávat, protože ve výše zmiňovaném článku je toho víc než dost.) A tohle jsem nakousla kvůli tomu, že je pro mě víceméně čeština cizí jazyk (i když teď mi to nepřipadá) a čtení v češtině pro mě bylo asi stejně snadné jako pro někoho z Vás čtení v čínštině. Nebylo to zrovna nic jednoduchého, byl to zdlouhavý a nervyžeroucí proces, naučit se číst, psát a hlavně mluvit česky. Ale už jeto, jak můžete pozorovat, za mnou. Uff. Už bych se nechtěla vrátit o pět let zpátky, kdy jsem neuměla česky říct ani "ň" a teď tady kecám, až se ze mě kouří :D Jsem hooodně ukecanej člověk. To nikdo nikdy nezapře.

Čtení v cizím jazyce je docela dobrý způsob, jak ten jazyk zvládnout. Pokud se na Vás nehrne z každé strany třeba ta angličtina, tak máte vážně malou šanci se něco naučit. Pár krát do týdne vyučování ve škole Vám k ničemu není, když se o naučení  nestaráte doma. A knížky se pro to hodí úplně nejvíc ze všeho. Potom (jak už vím z vlastní zkušenosti) je celkem užitečné být obklopena lidmi mluvící tím určitým jazykem, ale asi nikdo nemá moc příležitostí mluvit s Angličanem nebo Američanem. Já třeba ne. 
Rozhodně se na čtení v jakýmkoliv jazyce musíte ze všeho nejdříve připravit. Hodily by se nějaké znalosti, slovní zásoba a hlavně zásoby trpělivosti. Tu člověk musí mít, třeba mně by moc nebavilo skoro každé slovíčko překládat v překladači. Asi proto se ke čtení v angličtině nemohu dostat.
Ráda bych začala číst knihy v jiných jazycích, je to užitečné. Přece, jak říká jedno přísloví: "Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem." Já jsem zatím člověkem třikrát s vláskem. :D Ta angličtina pokulhává. No, ale mám hodně času si ji zdokonalit.
Čtení v cizím jazyce (hlavně v angličtině) má hned několik výhod: 
a) pomáhá Vám se naučit třeba tu aj
b) můžete číst knihy, které u nás nevyšly
Asi je těch výhod víc, ale žádné mě nenapadají :D
Ale já bych rozhodně doporučovala začít něčím jednodušším, třeba se dívat na filmy, seriály, milovníci hudby by se mohli dívat na překlady svých oblíbených songů a tak si rozhodně doplní slovní zásobu, protože jak bychom se nesnažili, ta angličtina není nikdy dokonalá, vždy je na čem pracovat a co zlepšovat.
Takže do toho! Jděte také do boje s angličtinou a já Vám přeji vyhrát!
Užitečné články (Knižní doupě):
Jak začít číst knihy v cizím jazyce
S jakou knihou začít v angličtině
Pište, pište, s jakou knihou jste začali Vy? Dáváte přednost těm anglickým verzím nebo si raději počtěte v rodné češtině? Bylo to pro Vás těžké nebo se čtení v cizím jazyce neodlišovalo ničím od čtení v češtině?
Jsem vážně zvědavá, protože sama chci začít číst a ájině, ale zatím je to v nedohlednu, které se snažím přiblížit. Když tak se pochlubím. 
                                                                                                                                                        Nancy

Mé kresby

Čauky.
Jsem konečně zpátky a doufám, že se Vám po mě stýskalo tak jako mně po Vás.
Nečeká Vás žádný článek, nýbrž ukázky mých kreseb. Rozhodla jsem se zveřejnit tvorbu z jiné oblasti, než literatura, jsem zvědavá, jak budete reagovat. Své připomínky nebo naopak chválu pište do komentářů. 
Omlouvám se za ne zrovna nej kvalitu, je po foťáku, tak jsem si musela stačit s telefonem.




























Nakonec chci dodat už jen to, že obrázky nekreslím z hlavy, ale že mám před očima originál.
To samozřejmě není všechno, další obrázky čekejte v budoucnu :D

Vím, že jsem na ránu. 
                                                                                                                                                      Nancy

středa 7. srpna 2013

Loď mezi hvězdami od Beth Revis - RECENZE

Autorka: Beth Revis
Nakladatelství: COOBOO
Počet stran: 360
Česká anotace:
Sedmnáctiletá Amy se přidala ke svým rodičům coby „zmrazený pasažér“ na vesmírné lodi Universum a čekala, že se probere na nové planetě o tři sta let později. Nemohla tušit, že její spánek skončí o padesát let dříve a ona se octne ve zcela novém světě mezi hvězdami, ve světě, který si žije podle vlastních pravidel.
Amy si brzy uvědomí, že její probuzení nezpůsobilo jen selhání počítače. Někdo z pár tisíců obyvatel vesmírné lodi se ji pokusil zabít. A pokud rychle něco nepodnikne, její rodiče budou další na řadě. Proto teď musí co nejrychleji rozluštit skrytá tajemství Universa. Ale na jejím seznamu podezřelých figuruje i jediný člověk, na kterém jí záleží: Syn, budoucí vůdce lodi a láska, která přišla znenadání.

Knižní trailer:



Slovo úvodem 

Sehnat tuhle knihu byla celkem fuška. V knihovně jako povedené dílo měli knihu vypůjčenou, takže jsem musela ne/trpělivě čekat, ale nakonec jsem se dočkala a musím říct, že čekání nebylo marné.

 Průběh děje 

Kniha je velmi originální, jak vzhledem, tak samotným dějem. Řekněte mi v jaké další knize narazíte na vesmírnou loď, která tři sta let putuje vesmírem na vysněnou zemi Centauri?
Styl psaní je velmi čtivý a kvůli krátkým kapitolám můžete za den přelouskat kolem 150-200 stránek a zaručuji Vám, že za dva dny budete mít knihu přečtenou. Co se týče samotných kapitol, tak jsou vážně kraťoučké, což je rozhodně dobře, protože jelikož je kniha psaná střídavě, tak bychom zapomněli na to, co dělo v předchozí kapitole, což se u mně občas stávalo, ono totiž je každá kapitola něčím zajímavá a natolik akční, že dumáte jenom nad ní a ta předchozí se Vám vytratí.
Rozhodně mě nenechalo stranou to, že v tomto díle byl náznak detektivky, protože hlavní hrdinové pátrali po vrahovi, který zabíjel zmražené a zároveň rozmrazil Amy a zaručuji Vám, že do poslední chvíle nebudete vědět, kdo je vrah a skutečnost, kdo rozmrazil Amy, Vás skutečně neskutečně překvapí.

Prostředí

První kapitola se odehrává na Zemi, na Universu se naši Zemi říká Stará Země, to kvůli tomu, že ji brzy nahradí vysněná Země Centauri, ke které Universum pluje mezi hvězdami dlouhé světelné roky. Loď se jmenuje Universum, což může být přeloženo jako Vesmír a právě zde se odehraje celá kniha.
Na Universu je vše umělé, pravidelné a recyklované, dokonce i vzduch.



Postavy

K postavám se budu snažit napsat hodně, ale nejsem si jistá, jak to dopadne, protože na Universu, kde je největší možná populace cca 3000 lidí, moc postav není. A k tomu autorka nedala prostor některým postavám, jen tím nejdůležitějším: 
Kniha je psaná střídavě, z pohledů obou hlavních hrdinů, což je zrzka Amy a budoucí velitel lodi Syn.
Amy zmrazí a naloží na loď v kryo boxu, je "postradatelná" a na loď se dostane díky svým rodičům, jejichž schopnosti a dovednosti loď potřebuje po přistání. Amy se rozhodne nastoupit a plout vesmírem dlouhých 300 let.  
Na lodi vládne systém tzv. otcovství, přičemž jeden Syn zemřel a Otec vládne už druhé generaci, dnešní Syn je připravován na roli budoucího velitele, ale nemá toho moc k dění, protože všechnu práci za velitele vykonává droga Phydus, která dělá z lidí poslušné loutky.
Harley je Synův nejlepší přítel a velmi schopný malíř, kterému zemřela přítelkyně, jenže ne obyčejně...
Další Synovi přátelé: Victria, Orion, Bartie    
Další věc, která mě překvapila je originalita jmen, to je prostě k smíchu: Otec, Syn, Doktor... Chápu, že jsou pojmenovaní podle své funkce, ale i tak. 





Pocity a dojmy

Zasadit děj do vesmíru je velmi dobrý nápad, za to dávám autorce palec nahoru, protože jsme mohli poznávat zcela nový svět s novými možnostmi. Pocity po přečtení byly kladné, po celou dobu jsem cítila úžas a překvapení, protože se dělo něco, co jsem ani za mák nečekala. Děj je naprosto nepředvídatelný a tímto se mi velmi líbí. Jsem ráda, že autorka přivedla na svět něco tak úžasného jako je trilogie Vesmír.
Jediná připomínka se týče přeházených slov ve větě, ale možná se to tak zamýšlelo kvůli tomu, že na Universu prostě musí mít jiné pořadí slov ve větách než my, nevím, ale to je ovšem chyba překladu.

Hodnocení

Už jste asi pochopili, že se mi kniha líbila až moc. Podle mě je to dokonalý příběh s némeně dokonalými postavami napsaný dokonalou spisovatelkou. Rozhodně doporučuji, pravý knihomol si jí nesmí nechat ujít! 
Návrháře obálek (nevím, jak je jinak nazvat :D ) mají vážně chucpe, odvedli velmi dobrou práci a vytvořili vážně krásnou obálku. Poslední dobou ulítávám na všechno galaxy a k ději se obálka xakru hodí. Je totiž úža.
Jdeme na hodnocení knihy:





Obálka:






Se divíte, že? :D
                                
Recenze na 2. díl
                     3. díl
                                                                             

Nancy 

úterý 6. srpna 2013

Hlasování ukončeno

Čauko kakauko, miláčci.
Dneska je poslední den hasování a zveřejňuji výsledky, no tak to nebudeme okecávat a hop do toho:
Za Arénu smrti hlasovalo 4 čtenáře
Vražedná pomsta dostala o 1 hlas méňe, to znamená 3
A chudák Síla vzdoru nedostala ani jeden hlas
Vítěz je očividný ---> Aréna smrti 
Děkuji všem za hlasy :-)
Mějte se
Mimochodem, dneska slavím narozeniny, takže příspěvky čekejte až zítra :-)