Stránky

Zobrazují se příspěvky se štítkem5 hvězdiček. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem5 hvězdiček. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 10. března 2014

Hledání Aljašky od Johna Greena - Recenze

Autor: John Green
Série: samostatná kniha
Nakladatelství: Knižní klub, 2013
Originální název: Looking for Alaska
Vydání v ČR: 256 stran, pevná vazba



Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe.  


Šestnáctiletý Miles je nudný, samotářský a do společnosti nezačleněný teenager, jehož jediní přátelé jsou poslední slova slavných osobností. Černo bílý život plný rutiny mu už leze krkem a proto se rozhodne vydat se do soukromé školy Culver Creek za "velkým Možná" a Vaším úkolem je zjistit, jestli ho našel a je-li s nálezem spokojený.

V internátní škole proces dospívání nabírá obrátky, noví přátelé Chip ("Plukovník") a Aljaška Young ho vtáhnou do směsice dosud nepoznaného alkoholu, kouření a sexu. Také mu kvůli jeho vysoké a štíhlé postavě dají přezdívku "Váleček". Miles začne konečně někam patřit, prožívá první neopětovanou lásku s atraktivní, nádhernou a bláznivou Aljaškou, která je misskou ve vymýšlení kanadských žertíků na učitele. 
"Myslíme si, že jsme neporazitelní, protože opravdu jsme. Nemůžeme se narodit a nemůžeme umřít. Jako všechna energie můžeme jen měnit tvary a velikosti a zjevy."

Styl psaní

Starý dobrý John Green... Ten, kdo měl v rukou jednu z jeho knih určitě pochopí, že jeho styl nepotřebuje komentář. Nemá smysl Vám vykládat, jak je dokonalý, prostě běžte, popadněte knihu a vychutnávejte si tu číši plnou nepředvídatelností, emocí, moudrých myšlenek a citátů do posledního doušku. A můžu Vám zaručit, že budete po přečtení dost žízniví po dalším z Johnových děl.
Kapitoly jsou vypravované z Milesova pohledu a na začátku každé z nich je počet dní před něčím, až se to něco stane, bude tam počet dní potom. A co je vlastně to něco? Budu se opakovat - starý dobrý John Green... Obě dvě jeho knihy vydané v češtině (Hvězdy nám nepřály, Hledání Aljašky)     si jsou okruhově dost podobné, ale v nitru jsou totálně odlišné, nemá žádný smysl je mezi sebou srovnávat. Každou z nich miluji za něco jiného.
"Člověk myslí, že umí chodit po vodě, jenže pak se ukáže, že má jen načuráno v botách."



Postavy

Kdyby lidé byli déšť,
 já bych byl mrholení a ona hurikán.
Postava, kterou jsem si zamilovala ze všech nejvíce, je Aljaška. To, jak dokáže shodit a jak bych řekla ve svém životě teenagera: "setřít" kohokoliv, to, jak je nezávislá, odvážná, ztřeštěná a její snaha užívat si života na plný pecky, mě k ní připoutaly pevným poutem. Ale, je tu jedno malé ale...

"Vy všichni kouříte, protože si to užíváte. Já kouřím, abych umřela." - Aljaška Young





Průběh děje

Ze všeho v knize plyne ponaučení, vše co se dá zdůvodnit, zdůvodněno bylo. Ráda jsem jednoduše zírala do zdi a přemýšlela nad posledními slovy osobností, jak o tom jednou dumal Miles. 
"Jak se kdy dostanu z tohohle labyrintu!" Simón Bolívar.
"I po tě době mi pořád připadá, že jediná cesta ven je přímo a rychle - ale labyrint si volím já. Labyrint je děsný, ale já si ho vybírám." Miles Halter.






Pocity a dojmy

Kniha mi dala hodně ze všeho nejvíc mě překvapila a myslím, že nebude zas tak velký prohřešek, když pozměním úryvek z druhé knihy Johna Greena k předání mých emocí: 
"Občas si člověk přečte nějakou knížku a pocítí až fanatickou potřebu přesvědčit úplně každého, aby si ji přečetl také, protože se mu zdá, že je to jediný způsob, jak náš roztříštěný svět uvést zase do pořádku. A pak jsou knihy jako Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky, o kterých lidem vykládat nemůžete, knihy tak jedinečné, tak zvláštní a vaše, že když o své lásce k nim promluvíte, máte dojem, že je zrazujete." Hazel Grace - Hvězdy nám nepřály
Nacházím se ve stejné situaci, z jedné strany se Vám snažím říct, že tyhle knihy prostě a jednoduše přečíst musíte a z druhé strany je nechci zrazovat...¨

Hodnocení

Tato kniha s párem dalších vyvolených stojí na nejvyšší příčce v hodnocení, jak za samotný příběh, tak za obálku.






ZDE! si můžete přečíst recenzi na Hvězdy nám nepřály, 2. Johnovou knihu z edice světový bestseller.
Máte jiný názor na knihu, pokud jste ji četli a pokud ne, chcete to v budoucnu napravit?
Já se ke knize moc ráda vracím jako ke starému příteli, ale ráda bych znovu zažila to nadšení, kdy jsem ji poznala poprvé :) Ti, kteří knihu nečetli, tu možnost mají, takže rozhodně neváhejte, kniha za Vás první krok neudělá.
Nancy

sobota 28. prosince 2013

Hvězdy nám nepřály od Johna Greena - Recenze

Autor: John Green
Série: samostatná kniha
Nakladatelství: Knižní klub, 2013
Originální název: The Fault in Our Stars
Vydání v ČR: 240 stran, pevná vazba


Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat.

Spojuje je stejný názor na nemoc, na život i na samotnou smrt a otázky ohledně těch třech jednotlivých kapitol budou v knize neustále padat a někdy i tak, že to Vaše slzy donutí vzít do zaječích. 

„Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vypravěčskému talentu vyznívá velmi působivě.

U této knihy se budete usmívat přes slzy. Donutí Vás se zamyslet nad životem a tím pádem i nad smrtí, pochopíte spoustu věcí a získáte absolutně nový pohled na svět. 



Styl psaní

John Green prostě nedokáže psát špatně, ani kdyby se sebevíc snažil. I když je kniha především o smutných věcech: rakovina, umírání... dokázal, že i s takovýmito tématy může zakouzlit humor a sarkasmus. Vyskytují se zde opravdu moudré myšlenky a při čtení nestačí pouze číst, musíte přemýšlet. Potom mi zaujalo to, jak autor zbytečně nic nerozkecával, Hazel nám nezačala vyjmenovávat, co všechno na Gusovi miluje, oznámila nám fakt a tečka: A já jsem se zamilovala, jako když člověk usíná: pomalu a pak najednou docela.
Kniha je úplná, nechybí jí nic. Pamatujte, že není možné se od ní odtrhnout, nedokážu spočítat na prstech rukou, kolikrát jsem se kvůli ní nevyspala.













Postavy

Hlavní hrdinkou knihy je Hazel Grace, který život dal pořádně zabrat. Ve třinácti letech jí diagnostikovali rakovinu plic a od té doby s ní statečně bojuje, i když je jasné, že se jen oddaluje od smrti. V boji je vítěz jasný - rakovina. Jenže něco do jejího života vnese světlo. Ne něco, ale někdo. Agustus Waters, starostlivý, hodný, obětavý a k tomu pekelně sexy. Agustus Waters, který jí přináší oporu. Agustus Waters, do kterého se zamilovala nejen ona, ale i já a jsem si jistá, že si ho zamiluje každá z Vás.



Průběh

Děj je celkem obyčejný, autor dokázal bez nadpřirozena kouzlit s našimi pocity. Nejlepší příběhy vytvořil sám život a napsal John Green, tato kniha nám otvírá oči a přímo před nimi drží papír s nápisem: Autoři, zaměřte se na skutečnost! Neříkám, že některé příběhy z jiných světů jsou špatné, ale měli bychom dávat přednost tomu našemu. A tímto je tato kniha výjimečná, tvoří ji totiž pravda.


Pocity a dojmy


Kniha dokáže rozesmát, potěšit, uklidnit a rozbrečet. Je plná úplně odlišných emocí a John Green má můj respekt a obdiv, protože vytvořit něco takového stojí spoustu úsilí. Někdo z Vás může říkat, že je to je ťukání do klávesnice, ale já vím své. Ta kniha je tak citlivá a dechberoucí, že jsem se chvílemi divila, jak ji mohl napsat muž. 



Hodnocení

Některým knihám něco chybí, stačilo by přidat málo a mohly by se nazvat dokonalými, ale to neplatí pro Hvězdy nám nepřály. Příběh mě do sebe vtáhl a to, jak obrazně, tak doslova. Zdálo se mi, že se všechno dělo se mnou, představovala jsem si sebe na místě Hazel a přemýšlela, jak bych si poradila s její situací. 
Kniha je vážně báječná (i když tvrdá) , za sebe jí vzdávám hold a přeji světu víc takových.









Obálka nestojí moc pozadu a můžu tvrdit, že je česká verze daleko povedenější než originál. Byl velmi dobrý nápad hodit na obálky citáty, hned na první pohled zjistíte, že je tato kniha především moudrá.






P.S.: 5. června 2014 bude filmová podoba tohoto příběhu kapesníků, takže se určitě máme na co těšit. 





Užili jste si čtení této knihy nebo jste zatím neměli to štěstí?
Nancy


sobota 5. října 2013

RC review: Děsivé splynutí - Nepřítel v mé mysli od Jill Hathaway

Autor: Jill Hathaway 
Série: Děsivé splynutí
Díl: Druhý
Přeložila: Michaela Škultéty
České vydání: 256 stran, paperback
Nakladatelství: Fragment, 2013


Středoškolačka Vee má mimořádnou schopnost - během stavů bezvědomí se ocitá v těle jiných lidí. 
Vidí jejich očima a v podstatě by se dala nazvat špiónem v jejich vlastním těle. Nemůže se "převtělit" do každého, její dar je neovladatelný a nepředvídatelný, neví, kdy onen stav přijde. Stačí se například dotknout bankovky, na které zanechal někdo otisk výrazných emocí a jede to. Zkuste si představit, kdyby se s Vámi stávalo něco podobného. Berete to jako dar? Nebo jako prokletí? Má to, ostatně jako všechno na naší planetě, svá pro a proti. Záporná věc je, že Vee vidí skoro všichni jako blázna a jen hrstka lidí ji bere vážně a pak že to může přijít kdykoli a neexistuje žádný způsob, jak se tomu vyhnout. A ta kladná věc představuje skutečnost, že můžeme schopnost využívat ve svůj prospěch. Řekněte mi, koho neláká představa poznat ty největší tajemství každého v okolí? To by bylo vzrůšo! Nebo si tak den žít prezidentem, známou herečkou nebo kýmkoli, na koho si vzpomenete. Naskytne se Vám příležitost pomstít se tomu, kdo vám pořádně opepřil život. A právě něco takového napadne Vee.

Svoje nadání se učí postupně ovládat.
Dokáže přinutit lidi, ve kterých se ocitla, ke všemu, co se jí zamane. Jenže až na jednu výjimku tuhle schopnost nezneužívala.

Najednou se ale probudí za volantem auta, které se řítí do neznáma
A nám zbývá se zeptat: Co když není sama s tak výjimečným darem?

Zdá se, že se někdo "naboural" do jejího vědomí a snaží se ji ovládnout.
Místo obálky mají oba díly ještě jednu společnou vlastnost: odhalení Vás neskutečně překvapí. Osobu, která za všechno mohla, jsem podezírala jako poslední. Opravdu bych to na toho dotyčného neřekla. 


Kdo je tento vetřelec?

Vee se opět rozhoduje jednat na vlastní pěst a je odhodlaná najít nepřítele ve své mysli. A jsem si jistá, že jí pravda překvapila stejně jako mnohé z nás.


Proč se pokouší Vee sledovat a kontrolovat její mysl?
Podle mě ty důvody byly celkem primitivní, ale Vám se to třeba může zdát jinak.


Postavy

Jak už jste zjistili na začátku, tak hlavní postavou je Vee. Na rozdíl od předchozího dílu se z křiklavě růžové vrátila ke své přírodní barvě vlasů a teď už odmítá skrývat svoji pravou tvář. Žádné změny v její povaze jsem ale nepostřehla, pořád je to hodná, starostlivá a neustále se obětující Vee, někdy s tím ale přeháněla, až jsem chvílemi říkala, ať taky myslí někdy na sebe. V knize se změnil vztah Vee s Rollinsem. Jestli k horšímu nebo k lepšímu, to si musíte přečíst (jo no, přece nakladatelství musím k něčemu být a navnadit na dobré knihy potencionální čtenáře, a věřte mi, že zrovna tahle kniha patří k těm dobrým a pokud do Vaší knihovny nepatří série Děsivé splynutí, tak si v podstatě nemáme o čem povídat).
Sestru, Vee panence Barbie podobnou, Matie jsem si v tomhle díle oblíbila, i když někdy mě pořádně štvala, často totiž bere věci z jednoduchého úhlu pohledu a stará se pouze o sebe. Myslete si, co chcete, ale dost mi přirostla k srdci roztleskávačka Samanta. Tato kniha mi ukázala, jak rychle se nenávist může změnit v oblibu, protože musím uznat, že jsem Samantu v prvním díle moc nemusela, připadala mi jako jedna z těch namyšlených městských holčiček, který se starají jen o to, jestli někde nemají rozmazanou řasenku a jestli se jim kabelka hodí k botám, teď si o ní myslím, že má pořádnou kuráž a rozhodně ji obdivuji, i když kvůli tomu, co udělala, Vám to může připadat divné. 
Z čistajasna  jako déšť na obloze bez mraků se ukáže teta Vee a Matie, Lydie. Svoje nečekané objevení vysvětlí jako přání poznat rodinu, od které utekla už jako teenager, ovšem možná má ve městě jiný, hodně lišící se od vysvětlení, úkol. 




Pocity a dojmy

Kdyby mě nikdo vyzval, ať se přihlásím, jestli se mi líbila kniha Nepřítel v mé mysli, tak bych si dala tu práci a zvedla všechny končetiny. Tato kniha určitě stojí moji námahu. Je zamotaná, nečekaná, romantická a jedním slovem krutá! Zároveň nechápu, jak se můžu těšit na pokračování, když tento díl skončil na celkem běžné životní situaci (jak už je ostatně v sérii Děsivé splynutí zvykem) , ale přesto se nemůžu dočkat. Právě proto mi kniha tolik zaujala, je odlišná, nekončí na nějakém napínavém místě, které nás automaticky pozve k dalšímu dílu, autorka si je podle mě stoprocentně jistá, že si pokračování série (jestli ovšem nějaké bude), nenecháme ujít. Počítejte se mnou, paní Hathawayová!


Hodnocení

Tak toto je určitě ta "nejnečekanější" část mé recenze. Ať se snažím, jak se snažím, prostě nemůžu najít žádnou chybu, jak pravopisnou, tak i co se týče děje. Vlastně omyl, hrozně mě deptalo slovo "fakticky", nedochází mi, proč překladatelka nepoužila normálně "fakt", ale toto nemá s dějem, co dělat. Už teď se mi po knize hrozně stýská a asi udělám výjimku a přečtu si ji dvakrát. Do teď mi přišlo čtení knihy víckrát zbytečné, ale právě takové knihy si zaslouží si po nich podívat znovu. 
Kniha dostává plný počet bodů:








I u minulého dílu pro mě byla záhadou dívka na obálce, totálně netuším, kdo to je. Před čtením knihy jsem sázela na hlavní hrdinku, ale Vee je přece blondýna a žádná dívka v knize nemá podobné rysy. Bylo by nefér, kdybych dala obálce menší počet hvězdiček než její předchůdkyni, ale tato se mi nelíbí, tak jako u prvního dílu, což se celkem divím, protože modré normálně dávám přednost, asi jsem si na obálku prvního dílu zvykla.
Nebudu dělat fóry a dám obálce:







Recenze na první díl Vidím to, co vrah
Tímto děkuji nakladatelství Fragment za zaslání recenzního výtisku knihy, kterou si můžete pořídit ZDE! 
Nancy

pondělí 30. září 2013

Legenda od Marie Lu - RECENZE

Název: Legenda 
Autor: Marie Lu
Série: Legenda
Část: první
Počet stran: 280
Překlad: Tomáš Bíla
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2013













Na území, kde se kdysi rozprostírala západní část Spojených států, se nyní nachází Republika – stát, který je v nikdy nekončící válce se svými sousedy.
A každý teenager, který by měl řešit každodenní problémy, musí nastoupit do války. Bez rozdílu v pohlaví, náboženství nebo etnické skupině. Existuje jedna podmínka - zvládnout Zkoušku. 

Patnáctiletá June se narodila v jedné z nejbohatších čtvrtí v Republice, je zázračným dítětem a připravuje se na závratnou kariéru v nejvyšších vojenských kruzích.
Konečně jiný věk než těch otřepaných sedmnáct. Už mi fakt začalo připadat, že se děti rodí pouze po sedmnácti letech. 
June je opravdu zázračná a jedinečná. Jediná složila Zkoušku bez jediné chyby a získala 1500 bodů z 1500 možných.

Stejně starý Day se naproti tomu narodil ve slumu a už ve svém mladém věku je nehledanějším zločincem Republiky.
Říkejte si, co chcete, ale Daye jsem od začátku žrala. Je mi sympatický. Jeho polovina knihy mi připadala daleko lepší. 
Ano, opět se zde setkáváme se střídavým způsobem psaní. Kniha je vlastně dost podobná jiným: okoukaný způsob psaní, zápletka i celý příběh. Ale jak je možné, že je tak úspěšná?


Oba pocházejí z naprosto odlišných světů a zdá se, že neexistuje důvod, proč by se jejich cesty někdy měly zkřížit.
Opak je pravdou.


Ovšem pouze do doby, než je zavražděn Metias, bratr Juny, a než se Day stává hlavním podezřelým. 
A v tu chvíli jsem svého oblíbence začala nesnášet! Ale brzy ho zaměnila June a mně se zdálo, že v knize není postava, která by stála za mou pozornost. Jenže zdání klame!

Rozpoutává se hra na kočku a myš, v níž se Day snaží ochránit svou rodinu a June pomstít smrt bratra.
A láska si brousí svoji čepel.

Ale při šokujícím zvratu událostí oba odhalí, co je ve skutečnosti postavilo proti sobě.
Tak co to tedy je?

Nyní nastává boj o holý život, boj o budoucnost lidstva, boj o skutečnou lidskou svobodu. 
Kdo ho vyhraje?




Průběh děje

Autorka vytvořila vážně pozoruhodné dílo, které zároveň zapadá i vyčnívá z davu. Kniha je až moc podobná ostatním, ale přesto jedinečná. 
Akce nahradila akci, občas se objevily i chvilky jemnější, ale ty byly na mě až moc nucené a nepřirozené, až to působilo, že se postavy nechtějí ukázat z té romantické stránky. Láska je podle mě v knize zbytečná, autorka sázela na dospívající publikum, které dá určitě chvilce romantiky bod, ale i přestože já patřím k teenagerům, tak mě tento vztah nechal naprosto chladnou.


Postavy


Tak tady se rozhodně krotit nebudu! Všichni moji oblíbenci se najednou zbláznili, jejich jednání nepovažuji za normální... 
Nejdříve si ze sebe dělají bůhvíco a po chvilce jsou to nejdrsnější gangestři roku! No potěš pánbůh! Jak si to můžou k nám a hlavně k sobě dovolit? To nechápu. 
Sedíte u obrazovek s očima na čele? Nezbláznila jsem se, ale vážně Vás to naštve, až se ke knize dostanete.
Takové menší upozornění. Abyste neříkali, že jsem Vám to zatajila. 


Pocity a dojmy

Celkově jsem z knihy spokojená, i když ze začátku to nevypadalo tak slibně, jak bych si přála. Ale přece si s námi autorka může dělat, co chce. A to se mi právě líbí ze všeho nejvíce!
Kniha je neskutečně napínavá a překvapující. Nestihnete se dát dohromady z jedné šokující události a následuje další. Takže si na čtení připravte dávku trpělivosti. A do toho!


Hodnocení

Plná nepřetržité akce, napětí, romantiky, nečekaných zvratů a překvapivých odhalení. Legenda vás nenechá ani na chvíli vydechnout!
Naprostý souhlas!


Dovolím si tvrdit, že Legenda je jedna z nejlepších knížek, které jsem měla šanci přečíst. Doporučuji ji každému a to bez výjimky. 
Obálka snad nepotřebuje komentář, každému je i bez něj jasné, že je nádherná. 

Knize ze všeho srdce a s tím nejklidnějším svědomím dávám:





Je jasné, že nic jiného obálce dát nemůžu:

středa 7. srpna 2013

Loď mezi hvězdami od Beth Revis - RECENZE

Autorka: Beth Revis
Nakladatelství: COOBOO
Počet stran: 360
Česká anotace:
Sedmnáctiletá Amy se přidala ke svým rodičům coby „zmrazený pasažér“ na vesmírné lodi Universum a čekala, že se probere na nové planetě o tři sta let později. Nemohla tušit, že její spánek skončí o padesát let dříve a ona se octne ve zcela novém světě mezi hvězdami, ve světě, který si žije podle vlastních pravidel.
Amy si brzy uvědomí, že její probuzení nezpůsobilo jen selhání počítače. Někdo z pár tisíců obyvatel vesmírné lodi se ji pokusil zabít. A pokud rychle něco nepodnikne, její rodiče budou další na řadě. Proto teď musí co nejrychleji rozluštit skrytá tajemství Universa. Ale na jejím seznamu podezřelých figuruje i jediný člověk, na kterém jí záleží: Syn, budoucí vůdce lodi a láska, která přišla znenadání.

Knižní trailer:



Slovo úvodem 

Sehnat tuhle knihu byla celkem fuška. V knihovně jako povedené dílo měli knihu vypůjčenou, takže jsem musela ne/trpělivě čekat, ale nakonec jsem se dočkala a musím říct, že čekání nebylo marné.

 Průběh děje 

Kniha je velmi originální, jak vzhledem, tak samotným dějem. Řekněte mi v jaké další knize narazíte na vesmírnou loď, která tři sta let putuje vesmírem na vysněnou zemi Centauri?
Styl psaní je velmi čtivý a kvůli krátkým kapitolám můžete za den přelouskat kolem 150-200 stránek a zaručuji Vám, že za dva dny budete mít knihu přečtenou. Co se týče samotných kapitol, tak jsou vážně kraťoučké, což je rozhodně dobře, protože jelikož je kniha psaná střídavě, tak bychom zapomněli na to, co dělo v předchozí kapitole, což se u mně občas stávalo, ono totiž je každá kapitola něčím zajímavá a natolik akční, že dumáte jenom nad ní a ta předchozí se Vám vytratí.
Rozhodně mě nenechalo stranou to, že v tomto díle byl náznak detektivky, protože hlavní hrdinové pátrali po vrahovi, který zabíjel zmražené a zároveň rozmrazil Amy a zaručuji Vám, že do poslední chvíle nebudete vědět, kdo je vrah a skutečnost, kdo rozmrazil Amy, Vás skutečně neskutečně překvapí.

Prostředí

První kapitola se odehrává na Zemi, na Universu se naši Zemi říká Stará Země, to kvůli tomu, že ji brzy nahradí vysněná Země Centauri, ke které Universum pluje mezi hvězdami dlouhé světelné roky. Loď se jmenuje Universum, což může být přeloženo jako Vesmír a právě zde se odehraje celá kniha.
Na Universu je vše umělé, pravidelné a recyklované, dokonce i vzduch.



Postavy

K postavám se budu snažit napsat hodně, ale nejsem si jistá, jak to dopadne, protože na Universu, kde je největší možná populace cca 3000 lidí, moc postav není. A k tomu autorka nedala prostor některým postavám, jen tím nejdůležitějším: 
Kniha je psaná střídavě, z pohledů obou hlavních hrdinů, což je zrzka Amy a budoucí velitel lodi Syn.
Amy zmrazí a naloží na loď v kryo boxu, je "postradatelná" a na loď se dostane díky svým rodičům, jejichž schopnosti a dovednosti loď potřebuje po přistání. Amy se rozhodne nastoupit a plout vesmírem dlouhých 300 let.  
Na lodi vládne systém tzv. otcovství, přičemž jeden Syn zemřel a Otec vládne už druhé generaci, dnešní Syn je připravován na roli budoucího velitele, ale nemá toho moc k dění, protože všechnu práci za velitele vykonává droga Phydus, která dělá z lidí poslušné loutky.
Harley je Synův nejlepší přítel a velmi schopný malíř, kterému zemřela přítelkyně, jenže ne obyčejně...
Další Synovi přátelé: Victria, Orion, Bartie    
Další věc, která mě překvapila je originalita jmen, to je prostě k smíchu: Otec, Syn, Doktor... Chápu, že jsou pojmenovaní podle své funkce, ale i tak. 





Pocity a dojmy

Zasadit děj do vesmíru je velmi dobrý nápad, za to dávám autorce palec nahoru, protože jsme mohli poznávat zcela nový svět s novými možnostmi. Pocity po přečtení byly kladné, po celou dobu jsem cítila úžas a překvapení, protože se dělo něco, co jsem ani za mák nečekala. Děj je naprosto nepředvídatelný a tímto se mi velmi líbí. Jsem ráda, že autorka přivedla na svět něco tak úžasného jako je trilogie Vesmír.
Jediná připomínka se týče přeházených slov ve větě, ale možná se to tak zamýšlelo kvůli tomu, že na Universu prostě musí mít jiné pořadí slov ve větách než my, nevím, ale to je ovšem chyba překladu.

Hodnocení

Už jste asi pochopili, že se mi kniha líbila až moc. Podle mě je to dokonalý příběh s némeně dokonalými postavami napsaný dokonalou spisovatelkou. Rozhodně doporučuji, pravý knihomol si jí nesmí nechat ujít! 
Návrháře obálek (nevím, jak je jinak nazvat :D ) mají vážně chucpe, odvedli velmi dobrou práci a vytvořili vážně krásnou obálku. Poslední dobou ulítávám na všechno galaxy a k ději se obálka xakru hodí. Je totiž úža.
Jdeme na hodnocení knihy:





Obálka:






Se divíte, že? :D
                                
Recenze na 2. díl
                     3. díl
                                                                             

Nancy 

neděle 30. června 2013

Hunger Games: Síla vzdoru od Suzanne Collins - RECENZE

Autorka: Suzanne Collins
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2011
Počet stran: 344
Česká anotace:

Jmenuji se Katniss Everdeenová. Proč nejsem mrtvá? Měla bych být.
Proti všem očekáváním přežila Katniss hladové hry dvakrát, ale ani poté nemá klid. V zemi Panem vypuklo postání. Kapitol je naštvaný a chce pomstu. Kdo by měl za nepokoje zaplatit? Katniss. A co je nejhorší? Prezident Snow dal jasně najevo, že v bezpečí není vůbec nikdo… Bude připravovaná revoluce v čele s Katniss úspěšná? Cena může být hodně vysoká...

Knižní trailer:




!Obsahuje spoilery na tento díl i předchozí dva, čtěte pouze na vlastní nebezpečí, to znamená - pokud jste nepřečetli 1. a 2. díl, raději se této recenzi vyhněte obrovským obloukem!


Panem
V této recenzi budu zmiňovat i body, které byste si při čtení dvou předchozích dílů dozvěděli, ale jelikož si jsem jistá, že někteří moje upozornění nahoře záměrně přehlédli, budu muset začít "drobnostmi":
Panem je rozdělen na 12 krajů a jeden moderní Kapitol. Každý kraj se specializuje na určitý obor a dováží do Kapitolu suroviny, aby jeho obyvatelé mohli žít v přepychu a v luxusu. 75 let zpátky si kraje dovolily vyhlásit válku proti Kapitolu a třináctý kraj byl jaderním bombardováním zničen, od té doby se toho v Panemu hodně změnilo. Kapitol si kraje drží na velmi krátkém vodítku a každoročně je zastrašuje kláním Hunger Games - zvrácené televizní reality show, ve které nedobrovolně bojuje 1 chlapec a 1 dívka z každého kraje (celkem 24 splátců) za život, vítěz získá nesčetné bohatství, obživu pro svůj kraj a neklidné svědomí kvůli smrti zbylých 23 splátců. 


Postavy 

"Jak je možné, že Peeta a Katniss už po druhé přežili Hunger Games?" Ano, ano... Po té, jak jsme v 2. díle zjistili, že Peeta a Katniss se musí vrátit tentokrát do Čtvrtoher (dozvědět se, co to je, můžete ZDE!) jsem byla přesvědčená, že s jedním z nich se budu muset ve třetím díle rozloučit a jelikož je hlavní hrdinkou Katniss, tak mi bylo hned jasné, že zemře Peeta. Každou stránkou jsem očekávala, že ho zabijí, ale ne...
Druhý díl byl celkem klamný, celá třetí část Nepřítel byla vlastně lež, protože žádná Aréna  neexistovala. Žádný vítěz nebyl, hned několik splátců z Arény se dostali živí, jenže Peeta neskončil tam, kde Katniss, která spolu s dalšími splátci a obyvateli vybombardovaného 12. kraje našla útočiště ve 13- kraji, jehož obyvatelé se přestěhovali do podzemí.
Nyní je Katniss symbolem povstání proti Kapitolu - reprodrozd.
Přes všechnu chválu mám k postavám jednu výtku - zemřelo jich strašně moc, skoro každou kapitolu jsem se musela zotavovat po ztrátě jedné důležité postavy.



Průběh děje  

Skoro celou knihu se Katniss rozhodovala mezi Peetou a Hurikánem a jsem ráda, že si vybrala toho pravého.
Samozřejmě ji stejně jako mně tížilo to, že jí zemřeli spoustu přátel a že skoro celé povstání vedla sama bez Peety, zatím co ho věznili a mučili v Kapitolu.



Pocity a dojmy

Konec mě dojal a okouzlil, jsem ráda, že kniha dopadla právě takhle, i když mi spousta lidí chyběla


Hodnocení 

Musím uznat, že tento díl má moc velikou konkurenci ve srovnání s předchozími a bohužel té konkurenci podlehl, už není tak zajimavý, napínavý, ale je přes to svým způsobem dokonalý a ani náhodou tam nechyběla akce.
Kdybych měla přihmouřit obě oči, tak khiha dostane:
 

Obálka se mi na rozdíl od knihy ze všech dílů líbí nejvíc a to proto, že mám nehoráznou slabost pro modrou barvu :3, proto je pochopitelné, že obálce nemohu dát nic jiného než:
Jak už je u mě zvykem, tak v recenzi na poslední díl máte tu možnost se dozvědět, který díl bude zdobit medaile za nejlepší díl trilogie a před tím jsem vybírala já, teď to bylo jen a jen na Vás!
Vybrali jste si Arénu smrti a s Vaším rozhodnutím naprosto souhlasím.



Do recenze na Arénu smrti se můžete pustit ZDE!
Recenzi na Vražednou pomstu najdete ZDE!

pátek 28. června 2013

Hunger Games: Vražedná pomsta od Suzanne Collins

Autorka: Suzanne Collins
Počet stran: 336
Díl: 2.
Nakladatelství: FRAGMENT
Česká anotace:
Jste hladoví po dalším strhujícím čtení? Napínavý příběh dobrodružství, útlaku a romantiky pokračuje!
Katniss dosáhla vítězství v Hladových hrách aktem vzdoru proti všemocnému Kapitolu a jeho krutým pravidlům. Katniss s Peetou očekávají pomstu mocných. Překvapivé výsledky zápasu v drsné reality show však povzbudily obyvatele země Panem, aby se postavili k odporu, a v krajích se formuje odboj. Podaří se zabránit krvavému střetnutí, jehož důsledky by byly víc než hrozivé?




 Knižní trailer:






 !Obsahuje spoilery na tento i předchozí díl!


Slovo úvodem 

Po 1. díle jsem se nemohla dočkat pokračování, tušila jsem, co obnáší, ale přesto jsem při čtení prožívala všechno tak, jako by bych to nevěděla od začátku. Např.: Vylosování Peety a Katniss po druhé do Čtvrtoher, kde se utkají vítězi minulých ročníků a přežije pouze jeden...



Postavy 

Postavám nemám vůbec, co vytknout. Všechno bylo tak krásně sladěné. Prostě dokonalé jako vždy. 
Katniss - Ta její odvaha a odhodlanost mě překvapuje!
Peeta - To jak miluje Katniss, i když její láska je pouze před kamerami... Soucit i respekt zároveň!
Hurikán - Je mi ho upřímně líto už od prvního dílu. Přihlížet, jak dívka, kterou miluje je s někým jiným. Nejvíc se mi líbilo, jak v 1. díle Katniss říkala něco typu, že kdyby vybrali Hurikána do Arény a dělal by tam to, co ona s Pettou, tak by nenáviděla Hurikána i tu dotyčnou. Takže si Hurikán vede vážně dobře... 
Haymitch - Vážně mě na konci knihy naštval, nevím, co bych mu udělala na Katnissině místě, asi by nevyvázl pouze s rozškrábaným obličejem...
Jak už jste se mohli dozvědět z úvodu, tak se Peeta s Katniss do Arény krásně vrátí a tam budou samozřejmě jiní splátci: Finnick, Diod, Johana a další.

 

Průběh děje

Čekala jsem, že příběh za mezí Arény nebude tak zajímavý, ale mýlila jsem se. Jediné, co mi vadilo je to, že nám autorka nepopsala, jak se Katniss s Hurikánem poprvé políbí, byly to pouze Katnissiny vzpomínky.
Kniha je opět napsaná z Katnissiniho pohledu a je rozdělená do tří částí - Jiskra, Čtvrtohry a Nepřítel.

 

Jiskra 

Po té, jak se Peeta a Katniss vrátí do 12. kraje jako první v historii Hunger Games dva vítěze jedné hry, začalo se obávat, že je čeká pomsta od Kapitolu. Veřejně ze tvůrců her a samého prezidenta Snowa udělali nevědomky Katniss a Peeta před celým Panemem blbce. 
Snow nezastřeně vyhrožuje Katniss, že začne pomalu vyvražďovat její rodinu, pokud nezastaví povstání v krajích. Katniss se o to pokusí, ale její úsilí nestojí za nic. Vzpoura tolika lidí se zastaví vážně těžko...



Čtvrtohry
Každé čtvrt století se do Hunger Games místo každoroční rutiny přidá ještě jakýsi bonus. 

Po prvé museli vybírat lidé představitelé svého kraje sami a po druhé to byl dvojnásobný počet splátců, právě tyto hry vyhrál Haymitch. Nyní se do her vrátí výherci předchozích ročníků a Kapitol tímto způsobem potvrdí, že nikdo nikdy nedokáže nadobro vyhrát Hunger Games.


Nepřítel
Jak vypadá Aréna tentokrát, zjistíte dál v recenzi.
Už jsem několikrát psala, že se Peeta a Katniss vrátí do Arény jako milenci pronásledovaní osudem a oba mají tentýž cíl: ochránit toho druhého, soupeři jim jsou vážně dobří a zkušení splátci, kterým se jednou podařilo Hunger Games vyhrát, už v 1. díle jsme se setkali s tím, že se splátci sdružovali do jakýchsi "gangů" a spolupracovali jako spojenci. To se vyskytuje i zde, ale všem je jasné, že někdy se spojenectví bude muset ukončit a lidé, kterým jste důvěřovali a který důvěřovali Vám, se stanou protivníky a pokud chcete vyhrát - musíte je zabít...


Aréna

To není místo pro dívku v plamenech.
Letos je Aréna víc než obyčejný les nebo poušť. Je až příliš umělá a obsahuje až moc vymožeností z Kapitolu. Mně se líbí, ne v tom smyslu, že bych tam chtěla být, ale v tom, že je strašně zajímavá a promyšlená a samým splátcům trvalo dlouho na to přijít, že funguje na principu hodin:

























 Pocity a dojmy


Kdybych měla vylíčit všechny pocity po dočtení, tak to bychom tu byli dlouho a tak zmíním jen ty nejvýraznější - Vztek na Haymitche, pocit podvedenosti a smutku sdíleným s Katniss, radost kvůli tomu, že se hlavní hrdince podařilo přežít atd.
Jedinou připomínku mám k počešťování jmen, u jiných knih mi to až tak nevadí, ale tady ano.

Hodnocení

Podle toho, co jste přečetli nahoře, jste mohli pochopit, že se mi kniha víc než líbila. Přestože je celkem podobná prvnímu dílu, je i tak nehorázně zajímavá. Tuto recenzi píši po přečtení celé trilogie a jsem ráda za to, že dopadla tak, jak dopadla, i když smrt několika důležitých postav mi přijde vážně zbytečná...
Obálka se mi líbí, červená barva přesně vystihuje děj: agrese, vzpoura, vzrušení, akce, energie a překvapení
Pro mě úžasná zpráva, že 21.11.2013 se dočkáme premiéry filmu Hunger Games: Vražedná pomsta! Osobně já jsem natěšená k prasknutí! 
Trailer na film:







Obálka dostává:





Stejný počet hvězdiček si zaslouží kniha:








Recenzi na 1. díl - Aréna smrti si můžete přečíst ZDE!
ZDE! se můžete pustit do recenze na Sílu vzdoru.