RC review: Děsivé splynutí - Nepřítel v mé mysli od Jill Hathaway

Autor: Jill Hathaway 
Série: Děsivé splynutí
Díl: Druhý
Přeložila: Michaela Škultéty
České vydání: 256 stran, paperback
Nakladatelství: Fragment, 2013


Středoškolačka Vee má mimořádnou schopnost - během stavů bezvědomí se ocitá v těle jiných lidí. 
Vidí jejich očima a v podstatě by se dala nazvat špiónem v jejich vlastním těle. Nemůže se "převtělit" do každého, její dar je neovladatelný a nepředvídatelný, neví, kdy onen stav přijde. Stačí se například dotknout bankovky, na které zanechal někdo otisk výrazných emocí a jede to. Zkuste si představit, kdyby se s Vámi stávalo něco podobného. Berete to jako dar? Nebo jako prokletí? Má to, ostatně jako všechno na naší planetě, svá pro a proti. Záporná věc je, že Vee vidí skoro všichni jako blázna a jen hrstka lidí ji bere vážně a pak že to může přijít kdykoli a neexistuje žádný způsob, jak se tomu vyhnout. A ta kladná věc představuje skutečnost, že můžeme schopnost využívat ve svůj prospěch. Řekněte mi, koho neláká představa poznat ty největší tajemství každého v okolí? To by bylo vzrůšo! Nebo si tak den žít prezidentem, známou herečkou nebo kýmkoli, na koho si vzpomenete. Naskytne se Vám příležitost pomstít se tomu, kdo vám pořádně opepřil život. A právě něco takového napadne Vee.

Svoje nadání se učí postupně ovládat.
Dokáže přinutit lidi, ve kterých se ocitla, ke všemu, co se jí zamane. Jenže až na jednu výjimku tuhle schopnost nezneužívala.

Najednou se ale probudí za volantem auta, které se řítí do neznáma
A nám zbývá se zeptat: Co když není sama s tak výjimečným darem?

Zdá se, že se někdo "naboural" do jejího vědomí a snaží se ji ovládnout.
Místo obálky mají oba díly ještě jednu společnou vlastnost: odhalení Vás neskutečně překvapí. Osobu, která za všechno mohla, jsem podezírala jako poslední. Opravdu bych to na toho dotyčného neřekla. 


Kdo je tento vetřelec?

Vee se opět rozhoduje jednat na vlastní pěst a je odhodlaná najít nepřítele ve své mysli. A jsem si jistá, že jí pravda překvapila stejně jako mnohé z nás.


Proč se pokouší Vee sledovat a kontrolovat její mysl?
Podle mě ty důvody byly celkem primitivní, ale Vám se to třeba může zdát jinak.

Postavy

Jak už jste zjistili na začátku, tak hlavní postavou je Vee. Na rozdíl od předchozího dílu se z křiklavě růžové vrátila ke své přírodní barvě vlasů a teď už odmítá skrývat svoji pravou tvář. Žádné změny v její povaze jsem ale nepostřehla, pořád je to hodná, starostlivá a neustále se obětující Vee, někdy s tím ale přeháněla, až jsem chvílemi říkala, ať taky myslí někdy na sebe. V knize se změnil vztah Vee s Rollinsem. Jestli k horšímu nebo k lepšímu, to si musíte přečíst (jo no, přece nakladatelství musím k něčemu být a navnadit na dobré knihy potencionální čtenáře, a věřte mi, že zrovna tahle kniha patří k těm dobrým a pokud do Vaší knihovny nepatří série Děsivé splynutí, tak si v podstatě nemáme o čem povídat).

Sestru, Vee panence Barbie podobnou, Matie jsem si v tomhle díle oblíbila, i když někdy mě pořádně štvala, často totiž bere věci z jednoduchého úhlu pohledu a stará se pouze o sebe. Myslete si, co chcete, ale dost mi přirostla k srdci roztleskávačka Samanta. Tato kniha mi ukázala, jak rychle se nenávist může změnit v oblibu, protože musím uznat, že jsem Samantu v prvním díle moc nemusela, připadala mi jako jedna z těch namyšlených městských holčiček, který se starají jen o to, jestli někde nemají rozmazanou řasenku a jestli se jim kabelka hodí k botám, teď si o ní myslím, že má pořádnou kuráž a rozhodně ji obdivuji, i když kvůli tomu, co udělala, Vám to může připadat divné. 
Z čistajasna  jako déšť na obloze bez mraků se ukáže teta Vee a Matie, Lydie. Svoje nečekané objevení vysvětlí jako přání poznat rodinu, od které utekla už jako teenager, ovšem možná má ve městě jiný, hodně lišící se od vysvětlení, úkol. 

Pocity a dojmy

Kdyby mě nikdo vyzval, ať se přihlásím, jestli se mi líbila kniha Nepřítel v mé mysli, tak bych si dala tu práci a zvedla všechny končetiny. Tato kniha určitě stojí moji námahu. Je zamotaná, nečekaná, romantická a jedním slovem krutá! Zároveň nechápu, jak se můžu těšit na pokračování, když tento díl skončil na celkem běžné životní situaci (jak už je ostatně v sérii Děsivé splynutí zvykem) , ale přesto se nemůžu dočkat. Právě proto mi kniha tolik zaujala, je odlišná, nekončí na nějakém napínavém místě, které nás automaticky pozve k dalšímu dílu, autorka si je podle mě stoprocentně jistá, že si pokračování série (jestli ovšem nějaké bude), nenecháme ujít. Počítejte se mnou, paní Hathawayová!

Hodnocení

Tak toto je určitě ta "nejnečekanější" část mé recenze. Ať se snažím, jak se snažím, prostě nemůžu najít žádnou chybu, jak pravopisnou, tak i co se týče děje. Vlastně omyl, hrozně mě deptalo slovo "fakticky", nedochází mi, proč překladatelka nepoužila normálně "fakt", ale toto nemá s dějem, co dělat. Už teď se mi po knize hrozně stýská a asi udělám výjimku a přečtu si ji dvakrát. Do teď mi přišlo čtení knihy víckrát zbytečné, ale právě takové knihy si zaslouží si po nich podívat znovu. 

Kniha dostává plný počet bodů:

I u minulého dílu pro mě byla záhadou dívka na obálce, totálně netuším, kdo to je. Před čtením knihy jsem sázela na hlavní hrdinku, ale Vee je přece blondýna a žádná dívka v knize nemá podobné rysy. Bylo by nefér, kdybych dala obálce menší počet hvězdiček než její předchůdkyni, ale tato se mi nelíbí, tak jako u prvního dílu, což se celkem divím, protože modré normálně dávám přednost, asi jsem si na obálku prvního dílu zvykla.

Nebudu dělat fóry a dám obálce:

Recenze na první díl Vidím to, co vrah

Tímto děkuji nakladatelství Fragment za zaslání recenzního výtisku knihy, kterou si můžete pořídit ZDE! 

Nancy